Stejnosměrný proud (DC)

Stejnosměrný proud (DC) má na rozdíl od střídavého proudu dva póly - kladný a záporný. Mezi nimi vzniká rozdíl potenciálů, tedy napětí. Konvenčně se elektrické náboje pohybují od kladného pólu k zápornému, ačkoliv ve skutečnosti je to přesně naopak. Grafem stejnosměrného proudu je rovná čára (obr. 1).

Obr. 1. Graf stejnosměrného proudu

Základním zdrojem stejnosměrného proudu jsou adaptéry a galvanické články (tedy baterie a akumulátory). Většina elektronických zařízení je napájeno právě stejnosměrným proudem. Bez problému ho lze získat prostřednictvím adaptérů a usměrňovačů přímo z elektrické zásuvky, kterou proudí střídavý proud.

Jak zařízení, který jsou zdrojem stejnosměrného proudu (obr. 2), tak i zařízení, která jsou takovýmto proudem napájena, nesou označení DC. Navíc se často používá symbol stejnosměrného proudu (obr. 3).

Obr. 2. Typový štítek adaptéru stejnosměrného proudu

Obr. 3. Symbol stejnosměrného proudu

V případě zařízení napájených stejnosměrným proudem je velmi důležité správné připojení kladného a záporného pólu. V opačném případě může dojít k trvalému a nezvratnému poškození zařízení. Kabely, jimiž proudí stejnoměrný proud, jsou z pravidla označeny červenou barvou pro kladný potenciál a černou pro záporný. Pokud mají oba kabely černou barvu, je přerušovanou čarou označen jen „mínus“. Na adaptérech se často používá konektor 2,1/5,5 (obr. 4), v něž vnější část tvoří záporný potenciál a vnitřní kladný.

Obr. 4. Standardní polarizace v adaptérech s konektorem 2,1/5,5 mm

Síťové adaptéry jsou kvůli potřebě získání stejnosměrného proudu široce rozšířená elektronická zařízení. Jsou využívána v každém zařízení vybaveném integrovanými obvody. Ačkoliv mnoho bílé a černé techniky je napájeno z elektrické zásuvky, tedy střídavým proudem, dochází uvnitř nich k záměně na stejnosměrný proud.